Co je transfuze krve?

Pro většinu z nás, svědků Jehovových, pojem "transfuze krve" vytváří v mysli depresivní představu pacienta připojeného k zavěšenému vaku opatřenému štítkem "Krev" a spoustou dalších tajemných nápisů, jako například "Skupina A, Rh+", které téměř zakrývají temně rudou tekutinu, jenž v nás vyvolává smíšené pocity strachu a odporu.

Navzdory tomu, že tato představa je velmi rozšířená, není zcela přesná. V současné době se z mnoha důvodů, které zahrnují otázky účinnosti a ekonomické hledisko, používá plná krev velmi zřídka. Darovaná krev je téměř vždy zpracována na jednotlivé složky, které jsou jednotlivě uchovávány k použití. Díky tomu nedostane pacient celou krev, ale pouze určitou část složek krve, kterou právě potřebuje. V drtivé většině případů se tedy jedná o léčbu pomocí jednotlivých složek krve. A proto není tak jednoduché odpovědět na otázku "Co je transfuze krve?". V zásadě se dá mluvit o transfuzi krve, kdykoli je podávána kterákoli z těchto složek krve. Otázka má tolik odpovědí, kolik je typů transfuzí.

Transfuze krve mohou být rozděleny do následujících hlavních typů. Ty, které jsou označeny červeně, jsou Společností Strážná věž zakázány, zeleně označené jsou povoleny jako "věc svědomí jednotlivce".

Červené krvinky, erytrocyty [Zakázány]

Červené krvinky neboli erytrocyty přenášejí kyslík do tkání a odebírají z nich oxid uhličitý. Červené krvinky jsou podávány při anémii (=nedostatek červených krvinek), která může být způsobena například onemocněním ledvin, rakovinou, krvácením do zažívacího ústrojí a především náhlou ztrátou krve při úraze. Transfuze červených krvinek jsou pro svědky Jehovovy zakázány. Červené krvinky jsou většinou podávány v následujících podobách:

Erytrocytová masa (erymasa):

Jednotka erymasy obsahuje červené krvinky z jednotky celé krve (1 jednotka = 1/2 litru) s malým množstvím plasmy s protisrážlivou složkou.

Proprané erytrocyty:

Z krevní konzervy se odebere plasma s bílými krvinkami a destičkami a erytrocyty se promyjí fyziologickým (solným) roztokem. Takto proprané erytrocyty jsou zbaveny všech částí plasmy. Jsou používány místo erymasy u pacientů, kteří jsou alergičtí na bílkoviny plasmy nebo kteří již dostali mnoho transfuzí krve.

Bílé krvinky, leukocyty [Zakázány nebo věc svědomí?]

Bílé krvinky hrají zásadní úlohu v imunitních dějích organismu.

Leukocytová suspenze:

Bílé krvinky nebývají většinou samostatně transfundovány. Někdy jsou podávány granulocyty (jeden typů leukocytů) u pacientů s velmi nízkým počtem těchto elementů v krvi, například následkem bakteriální infekce, která nezabírá na antibiotika. Nicméně účinnost této léčby je předmětem diskusí.

Autografting:

V souvislosti s vývojem nových technik byla publikována informace, která dokládá, že nejméně jeden svědek Jehovův dostal oficiální povolení k přijetí bílých krvinek v podobě procedury nazvané "autografting periferních kmenových buněk". Přesná zpráva byla publikována v odborném lékařském časopise Archives of Internal Medicine.

Destičky, trombocyty [Zakázány]

Destičky jsou mnohotvaré fragmenty buněk. Hrají životně důležitou úlohu pro srážlivost krve a zástavu krvácení. Jestliže dojde k poranění, destičky se lepí jedna k druhé a zasouvají se do rány jako zátka, která ji nakonec uzavře. Tato zátka je zpevněna aktivací bílkovinných koagulačních faktorů, které vytvářejí síť okolo této zátky z destiček.

Trombocytová suspenze a koncentrát:

Destičky jsou podávány při léčbě trombocytopenie (nedostatek destiček) a nebo při jejich nedostatečné funkci. Může být způsobena například chemoterapií nebo velkou ztrátou krve. Tato složka je pro svědky Jehovovy zakázána.

Plasma [Zakázána]

Plasma je tvořena z 90% vodou. Zbývajících 10% tvoří plasmatické bílkoviny (proteiny) jako je například albumin, různé koagulační faktory (označené čísly od I do XIII) nebo imunoglobuliny. Plasma také obsahuje malé množství sodíku, draslíku, vápníku, hořčíku, chloridů a dalších minerálních prvků. Transfuze plasmy jsou pro svědky Jehovovy zakázány.

Tekutá plasma:

Opakovaně se podává například při rozsáhlých popáleninách, kdy dochází k neustálé ztrátě plasmy.

Čerstvě zmrazená plasma:

Používá se například při nedostatku koagulačním faktorů u hemofilie nebo jiných chorob s krvácením, pokud není k dispozici koncentrát specifického koagulačního faktoru.

Sušená plasma:

Má obdobné použití. Její výhodou je značná skladovací stabilita. Dobu použití má až 5 let.

Albumin [Věc svědomí]

Albumin tvoří největší procento z plasmatických bílkovin. Albumin poskytuje rozhodující koloidně osmotický tlak, který reguluje přestup vody kapilárami do tkání a zpět do krve. Abnormálně nízké množství albuminu vede k nadměrnému úniku tekutiny do tkání a dochází k edému (otoku). Albumin má mnoho dalších funkcí, například transport živin a odpadních látek, také váže toxiny a těžké kovy, které jsou pak odstraněny. Svědkové mohou přijmout transfuzi albuminu, jestliže jim to jejich svědomí dovolí.

Albumin 5% a albumin 25%:

Albumin je k dispozici ve formě izotonického 5% roztoku nebo koncentrovaného 20% roztoku, který se svým koloidně osmotickým účinkem rovná plasmě. Transfuse albuminu je podávána jako náhrada proteinů a tekutiny při popáleninách a při hypovolemickém šoku (ze ztráty tekutin) způsobeném vykrvácením nebo při operaci. Albumin se také podává pacientům při selhávání plic (například u respiračního distress syndromu) nebo při poruše funkce jater.

Imunoglobuliny [Věc svědomí]

Imunoglobuliny, někdy také označované jako protilátky, jsou druhou nejpočetnější skupinou mezi plasmatickými bílkovinami. Protilátky jsou vytvářeny plasmatickými buňkami v lymfatických orgánech a jsou životně důležité pro obranu proti infekci. Imunoglobuliny se obvykle rozdělují do 5 tříd označených IgA, IgG, IgM, IgE a IgD. Svědkové mohou přijímat, kterýkoliv z přípravků s imunoglobuliny, pokud to jejich svědomí dovolí.

Očkovací látky:

Imunoglobuliny třídy IgG se obvykle používají v mnoha očkovacích látkách, například proti tetanu, hepatitidě B a vzteklině. Mohou být podávány do žil nebo též nitrosvalově.

Gamaglobulin:

Gamaglobulin vyrobený z lidské krve se podává při různých chorobách s poruchou imunity.

Koagulační faktory [Věc svědomí]

Faktory I až XIII jsou látky, které jsou součástí velmi složitého procesu, pomocí něhož se při poranění sráží krev. Jestliže je někdo postižen dědičnou nemocí, která se nazývá hemofilie, chybí mu některý z koagulačních faktorů. (faktor VIII u Hemofilie A, faktor IX u vzácné Hemofilie B). Jednou z cest, jak získat koagulační faktory použitelné pro léčbu hemofilie, je podání čerstvě zmrazené plasmy (podává se jakmile pomalu roztaje). Svědkové mohou na základě svědomí přijímat koagulační faktory.

Kryoprecipitát:

Kryoprecipitát je koncentrovaný extrakt z plasmy, obsahující antihemofilický globulin (faktor VIII). Používá se k léčbě Hemofilie A.


Kromě výše zmíněných allogenních (=z krve jiného dárce) transfuzních přípravků existují tři hlavní druhy autologních (=své vlastní krve) typů transfuzí.

Autotrasfuze [Zakázána]

Pacient, který bude pravděpodobně potřebovat transfuzi krve během plánované operace, může předem darovat svoji vlastní krev, která mu pak v případě potřeby bude zpět podána. Tento postup v podstatě odstraňuje všechny tradiční rizikové faktory spojené s transfuzí allogenní krve. Nicméně tato procedura je pro svědky Jehovovy zakázána.

Intraoperační autotransfuze (sběr krve z rány) [Věc svědomí]

Během operace je pomocí přístroje zvaného "Cell Saver" odsávána krev, která prosakuje do rány. Po pročištění, při kterém je odstraněn například tuk a volný hemoglobin, jsou červené krvinky podány (ve formě transfuze) zpět do žíly pacienta. Tato procedura je dovolena svědkům jako věc svědomí.

Isovolemická hemodiluce (naředění krve) [Věc svědomí]

Během tohoto procesu jsou před operací odebrány pacientovi 3 až 4 jednotky krve (1,5-2 litry) a nahrazeny některým roztokem ze skupiny plasma-expandérů (Haemacel, Gelofusine, Haes). Během operace je odebraná krev dle potřeby podána (jako transfuze) zpět pacientovi. Díky tomuto postupu je snížen celkový počet červených krvinek v těle a tak krev, kterou pacient ztrácí během operace je "naředěná". Výsledkem je možnost významného zvýšení tolerovatelných krevních ztrát během operace. Tak se může zmenšit nebo zcela předejít potřebě podání allogenní transfuze červených krvinek. Tato procedura je svědkům Jehovovým povolena jako věc svědomí.

Je třeba poznamenat, že nejméně jedna polovina typů transfuzí vyjmenovaných výše je povolena. Co potom tedy znamená "zdržovat se krve"? Na to není a ani nemůže být upřímná a přímočará odpověď. Ve světle těchto informací je vidět, že nejde ani tak o otázku "zdržovat se krve", ale o otázku "kterých složek krve se musí svědkové zdržovat a proč". Proč svědkové schvalují některé druhy transfuzí a jiné nikoli?

Odkazy:

  • Berne, Robert M. Levy, Matthew N. Physiology 1993
  • Farley Dixie, Alternatives to Regular Blood Transfusions, FDA Consumer 1994
  • Harris, Anna L. Engel, Thomas P. Anesthetic Challenges and Considerations Presented by the Jehovah's Witness Patient Department of Anesthesiology, Loma Linda University School of Medicine, Loma Linda, California.
  • How Can Blood Save Your Life? Brooklyn: Watchtower Bible and Tract Society, Inc., 1990. [Český překlad zde]
  • Khonsari S, Kochamba GS, Pfeffer TA, Sintek CF Intraoperative autotransfusion reduces blood loss after cardiopulmonary bypass. Ann Thorac Surg March 1996
  • Marieb, Elaine N., Essentials of Human Anatomy and Physiology, 1994
  • McKay, Kathy Auto-Transfusion: Is It For You? Iowa Health Book: Orthopaedics 1992
  • Petkovic L, Miller N, Prevett D, Laboratory Hematology Blood Transfusion Manual, London Health Sciences Center 1995
  • Takaori M, Perioperative autotransfusion: haemodilution and red cell salvaging, Can J Anaesth July 1991
  • The Watchtower March 1, 1989 pp. 30-31, Brooklyn: Watchtower Bible and Tract Society Inc. [Český překlad zde]
  • Weiskopf R. B., Mathematical analysis of isovolemic hemodilution indicates that it can decrease the need for allogeneic blood transfusion Transfusion, Journal of the American Association of Blood Banks January 1995